od Jitka Kučerová | 1. 2. 2018 | Legislativa
V polovině ledna 2018 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn nález Ústavního soudu týkající se zákona o evidenci tržeb (EET), který i nadále platí až na vybraná ustanovení zákona, která se ruší uplynutím 28. února 2018, respektive 31. prosince 2018.
Jaké jsou změny v elektronické evidenci tržeb? Došlo k odložení (nikoliv zrušení) startu 3. a 4. fáze EET, zrušení povinnosti evidovat platby kartou a zrušení povinnosti uvádět na účtence DIČ.
Proč došlo k těmto změnám v elektronické evidenci tržeb? Ústavní soud konstatoval, že jakékoliv výjimky ze zákona o elektronické evidenci tržeb musí být zakotveny v zákoně, nelze je tedy zavést pouze nařízením vlády. Většina povinností vyplývající ze zákona o elektronické evidenci tržeb pro poplatníky nadále trvá a zůstává beze změn.
O jaké změny v EET se přesně jedná?
Poplatníci, kteří provádějí činnosti spadající do 3. a 4. fáze EET nemusí začít evidovat tržby od 1. března 2018, resp. 1. června 2018. Přesný termín startu 3. a 4. fáze EET bude odvozen od schválení novely zákona o elektronické evidenci tržeb.
Platby platební kartou prostřednictvím platebních terminálů, tak i online platby přes internet již nebudou podléhat elektronické evidenci tržeb počínaje 1. březnem 2018. I po tomto datu mohou nadále poplatníci platby platební kartou evidovat dobrovolně a neměnit nastavení pokladních systémů.
Od 1. března 2018 již nemusí být součástí účtenky pro EET daňové identifikační číslo (DIČ) poplatníka. Avšak samotná povinnost zasílat údaj o DIČ poplatníka datovou zprávou Finanční správě zůstává i nadále. I po tomto datu mohou poplatníci DIČ na účtence pro EET uvádět dobrovolně a nemusí proto měnit nastavení pokladních systémů. Pokud je poplatník plátce DPH a rozhodl se vystavovat jeden jediný doklad, který plní funkci účtenky pro EET i daňového dokladu podle zákona o DPH, musí na takovém dokladu uvádět stále i své DIČ.
S účinností od 1. ledna 2019 se ruší nařízení vlády, kterým byla stanovena výjimka z EET pro těžce zrakově postižené a pro prodejce sladkovodních ryb.
Nyní nezbývá než čekat na novelu zákona o evidenci tržeb a uvidíme, co nového přinese…
od Jitka Kučerová | 1. 11. 2017 | Legislativa
Povinnost zachovávat mlčenlivost ukládá daňovému poradci zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců ČR v § 6 odst. 9 a stanoví její rozsah.
Hlavním cílem zachování mlčenlivosti je zajištění plné důvěry mezi klientem a daňovým poradcem a především ochrana informací o klientovi. Daňový poradce má povinnost zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se o klientovi dozvěděl v souvislosti s výkonem daňového poradenství. Ve stejném rozsahu má povinnost zachovávat mlčenlivost i pracovník nebo zástupce daňového poradce, i daňově poradenské společnosti. Povinnost mlčenlivosti dopadá i na dokumenty a informace jak v elektronické, tak v písemné podobě.
Kromě zákonných průlomů do mlčenlivosti daňového poradce nedopadá mlčenlivost na informace, které jsou veřejně známé např. z veřejných rejstříků, které klient zveřejnil sám a na informace, které se daňový poradce nedozvěděl při výkonu daňového poradenství.
Kdy nemusí daňový poradce zachovávat mlčenlivost? Prolomení mlčenlivosti daňového poradce je možné pouze ze tří zákonných důvodů.
Prvním důvodem je zbavení mlčenlivosti klientem. I přesto je daňový poradce povinen zachovat mlčenlivost „pokud je to v zájmu klienta“, to však musí posoudit sám daňový poradce.
Druhým důvodem mohou být případy, kdy zákon ukládá daňovému poradci povinnost překazit a oznámit spáchání trestného činu (§ 367 a 368 trestního zákoníku). Tím se rozumí zabránění v provedení skutku, ale také oznámení orgánům činným v trestním řízení nejen ve fázi do dokonání trestného činu, ale i ve fázi, kdy už byl trestný čin dokonán.
A za třetí je to plnění povinností vůči příslušnému orgánu podle právních předpisů o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu dle zákona č. 253/2008 Sb., „o boji proti praní špinavých peněz“ a zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí. Poradce má povinnost oznámit podezřelý obchod Komoře daňových poradců ČR, ta případ posoudí a případně předá na Finančně analytický úřad.
V praxi může nastat i případ, kdy může mlčenlivosti zbavit i soud. I přesto musí daňový poradce zachovat mlčenlivost „pokud je to v zájmu klienta“, toto posouzení však záleží na daňovém poradci.
Mlčenlivost daňovému poradci zaručují i trestněprávní předpisy, avšak s určitými omezeními týkajícími se dokumentů.
Pokud se rozhodujete, zda zadat vedení účetnictví a přípravu přiznání k dani z příjmů účetní nebo daňovému poradci, nezapomeňte, že daňový poradce má ze zákona povinnost zachovávat mlčenlivost, avšak účetní takovou zákonnou povinnost nemá. Mít daňového poradce se jisto jistě vyplatí nejen z výše popsaných důvodů…
