od Jitka Kučerová | 1. 2. 2018 | Legislativa
V polovině ledna 2018 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn nález Ústavního soudu týkající se zákona o evidenci tržeb (EET), který i nadále platí až na vybraná ustanovení zákona, která se ruší uplynutím 28. února 2018, respektive 31. prosince 2018.
Jaké jsou změny v elektronické evidenci tržeb? Došlo k odložení (nikoliv zrušení) startu 3. a 4. fáze EET, zrušení povinnosti evidovat platby kartou a zrušení povinnosti uvádět na účtence DIČ.
Proč došlo k těmto změnám v elektronické evidenci tržeb? Ústavní soud konstatoval, že jakékoliv výjimky ze zákona o elektronické evidenci tržeb musí být zakotveny v zákoně, nelze je tedy zavést pouze nařízením vlády. Většina povinností vyplývající ze zákona o elektronické evidenci tržeb pro poplatníky nadále trvá a zůstává beze změn.
O jaké změny v EET se přesně jedná?
Poplatníci, kteří provádějí činnosti spadající do 3. a 4. fáze EET nemusí začít evidovat tržby od 1. března 2018, resp. 1. června 2018. Přesný termín startu 3. a 4. fáze EET bude odvozen od schválení novely zákona o elektronické evidenci tržeb.
Platby platební kartou prostřednictvím platebních terminálů, tak i online platby přes internet již nebudou podléhat elektronické evidenci tržeb počínaje 1. březnem 2018. I po tomto datu mohou nadále poplatníci platby platební kartou evidovat dobrovolně a neměnit nastavení pokladních systémů.
Od 1. března 2018 již nemusí být součástí účtenky pro EET daňové identifikační číslo (DIČ) poplatníka. Avšak samotná povinnost zasílat údaj o DIČ poplatníka datovou zprávou Finanční správě zůstává i nadále. I po tomto datu mohou poplatníci DIČ na účtence pro EET uvádět dobrovolně a nemusí proto měnit nastavení pokladních systémů. Pokud je poplatník plátce DPH a rozhodl se vystavovat jeden jediný doklad, který plní funkci účtenky pro EET i daňového dokladu podle zákona o DPH, musí na takovém dokladu uvádět stále i své DIČ.
S účinností od 1. ledna 2019 se ruší nařízení vlády, kterým byla stanovena výjimka z EET pro těžce zrakově postižené a pro prodejce sladkovodních ryb.
Nyní nezbývá než čekat na novelu zákona o evidenci tržeb a uvidíme, co nového přinese…
od Jitka Kučerová | 1. 11. 2017 | Legislativa
Povinnost zachovávat mlčenlivost ukládá daňovému poradci zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců ČR v § 6 odst. 9 a stanoví její rozsah.
Hlavním cílem zachování mlčenlivosti je zajištění plné důvěry mezi klientem a daňovým poradcem a především ochrana informací o klientovi. Daňový poradce má povinnost zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se o klientovi dozvěděl v souvislosti s výkonem daňového poradenství. Ve stejném rozsahu má povinnost zachovávat mlčenlivost i pracovník nebo zástupce daňového poradce, i daňově poradenské společnosti. Povinnost mlčenlivosti dopadá i na dokumenty a informace jak v elektronické, tak v písemné podobě.
Kromě zákonných průlomů do mlčenlivosti daňového poradce nedopadá mlčenlivost na informace, které jsou veřejně známé např. z veřejných rejstříků, které klient zveřejnil sám a na informace, které se daňový poradce nedozvěděl při výkonu daňového poradenství.
Kdy nemusí daňový poradce zachovávat mlčenlivost? Prolomení mlčenlivosti daňového poradce je možné pouze ze tří zákonných důvodů.
Prvním důvodem je zbavení mlčenlivosti klientem. I přesto je daňový poradce povinen zachovat mlčenlivost „pokud je to v zájmu klienta“, to však musí posoudit sám daňový poradce.
Druhým důvodem mohou být případy, kdy zákon ukládá daňovému poradci povinnost překazit a oznámit spáchání trestného činu (§ 367 a 368 trestního zákoníku). Tím se rozumí zabránění v provedení skutku, ale také oznámení orgánům činným v trestním řízení nejen ve fázi do dokonání trestného činu, ale i ve fázi, kdy už byl trestný čin dokonán.
A za třetí je to plnění povinností vůči příslušnému orgánu podle právních předpisů o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu dle zákona č. 253/2008 Sb., „o boji proti praní špinavých peněz“ a zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí. Poradce má povinnost oznámit podezřelý obchod Komoře daňových poradců ČR, ta případ posoudí a případně předá na Finančně analytický úřad.
V praxi může nastat i případ, kdy může mlčenlivosti zbavit i soud. I přesto musí daňový poradce zachovat mlčenlivost „pokud je to v zájmu klienta“, toto posouzení však záleží na daňovém poradci.
Mlčenlivost daňovému poradci zaručují i trestněprávní předpisy, avšak s určitými omezeními týkajícími se dokumentů.
Pokud se rozhodujete, zda zadat vedení účetnictví a přípravu přiznání k dani z příjmů účetní nebo daňovému poradci, nezapomeňte, že daňový poradce má ze zákona povinnost zachovávat mlčenlivost, avšak účetní takovou zákonnou povinnost nemá. Mít daňového poradce se jisto jistě vyplatí nejen z výše popsaných důvodů…
od Jitka Kučerová | 1. 10. 2017 | Daně
Jak? Čtete dál a dozvíte se více o tom, co MOSS je, k čemu slouží a jak jej můžete začít využívat při svém podnikání a plnění povinností souvisejících s DPH.
S účinností od 1. ledna 2015 došlo k zásadním změnám v pravidlech pro stanovení místa plnění u telekomunikačních služeb, služeb televizního a rozhlasového vysílání a elektronicky poskytovaných služeb. Z pohledu DPH jsou tyto služby vždy zdaňovány v místě příjemce služby. Poskytovatelé těchto služeb ať jsou z EU nebo mimo EU, jejichž zákazníkem je konečný spotřebitel usazený v EU, mají povinnost odvést DPH z těchto služeb v členském státě EU, ve kterém je usazen konečný spotřebitel, kterému tuto službu poskytují.
Říkáte si, „to se mě asi týkat nebude, když si mí zákazníci prostřednictvím webu občas stáhnou nějakou tu počítačovou hru či melodii nebo si sem tam něco koupí na online aukci, kterou jsem si nedávno zřídil/a.“ Opak je však pravdou. Podnikatelé využívají pro své podnikání internet a mobilní aplikace čím dál tím více. Pomocí nich si mohou jejich služby zakoupit i koneční spotřebitelé, tedy nepodnikající občané i z jiných členských států EU. Pokud si Vaší elektronicky poskytovanou službu koupí právě takový občan, vzniká Vám povinnost odvést DPH ve státě, ve kterém je tento občan usazen, tzn. ve kterém bydlí a službu spotřebuje. A v tuto chvíli si řeknete: „no, ale jak to udělám, když ani nevím, na jakém finančním úřadě se tam mám registrovat k DPH, nevím, jaká tam platí sazba DPH, jak si mám najít jejich zákon o DPH nebo kde najít nějakého tamního daňového poradce, který by mi s tím pomohl, když vůbec neznám jejich jazyk?“ A v tuto chvíli Vám přichází na pomoc právě systém MOSS.
Systém MOSS (z angličtiny Mini One Stop Shop) neboli zvláštní režim jednoho správního místa využívají poskytovatelé výše uvedených vybraných služeb, kteří poskytují tyto služby osobám nepovinných k dani usazeným v členských státech EU.
Kdo je osobou povinnou k dani? Je to fyzická nebo právnická osoba, která uskutečňuje ekonomické činnosti (podniká) a která poskytuje výše uvedené vybrané služby přeshraničně v rámci EU.
Kdo je osobou nepovinnou k dani? Jen konečný spotřebitel jiného členského státu EU, který výše uvedenou vybranou službu nakoupí a nepoužije pro svou ekonomickou činnost (podnikání), tedy využije ji pouze pro svou soukromou spotřebu.
Pokud jste osobou povinnou k dani, která vybrané služby poskytuje osobám nepovinným k dani usazených v členských státech EU, musel/a byste se registrovat k DPH v každém jednotlivém státě EU, ve kterých je usazen příjemce Vaší služby a odvést tam DPH. To je ale velmi časově, administrativně i finančně náročné. Zavedením zvláštního režimu jednoho správního místa (MOSS) Vám tato činnost odpadá, pokud se rozhodne MOSS používat. Plníte tak své daňové povinnosti prostřednictvím jednoho členského státu EU tzv. členský stát identifikace. Daňová správa tohoto jednoho členského státu bude provádět výběr, evidenci a odvod vybrané DPH do dotčených členských států.
Jak se mám do režimu MOSS přihlásit? Podmínkou pro registraci do systému MOSS je Vaše platná DIČ buď z titulu plátce DPH nebo identifikované osoby. Na daňovém portále Finanční správy ČR je zveřejněna Žádost o registraci do režimu MOSS. Tu lze učinit výhradně elektronicky prostřednictvím daňového portálu s ověřením identity přihlášením do Vaší datové schránky nebo musí být elektronicky podepsána. Do režimu MOSS je registrace dobrovolná. Pokud se však rozhodnete zaregistrovat do režimu MOSS, musíte tento režim uplatňovat ve všech členských státech EU. Pro zvláštní režim jednoho správního místa byl stanoven za Českou Republiku Finanční úřad pro Jihomoravský kraj. Komunikace s tímto finančním úřadem probíhá výhradně elektronicky.
Jak MOSS funguje? Po registraci do režimu MOSS začínáte podávat pouze jedno jediné daňové přiznání za zdaňovací období. V přiznání uvedete celkovou hodnotu (v eurech) poskytnutých služeb pro každý jednotlivý členský stát, ve kterém jsou usazeni Vaši koneční spotřebitelé. Zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí. Daňové přiznání podáváte prostřednictvím daňového portálu a DPH platíte na speciálně zřízený bankovní účet českého správce daně (tj. finančního úřadu). Přeposlání platby a relevantních informací z daňového přiznání do členského státu příjemce služby již zajistí Finanční správa ČR.
Zvažujete-li přihlášení do systému MOSS nebo máte další otázky k tomuto tématu jako např. zda se povinnost odvést DPH týká i Vašeho podnikání, jak vést záznamní povinnost, kde najít další informace k MOSS, jak zaplatit správně daň v rámci MOSS nebo si prostě jen nevíte s něčím rady, neváhejte se obrátit na svého daňového poradce, který Vám rád poradí.
od Jitka Kučerová | 1. 9. 2017 | Daně
Dle aktuálně platné legislativy k dnešnímu datu 1. 9. 2017 je upravena oblast reklamních a propagačních předmětů v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty a v evropské směrnici Rady 2006/112/ES ze dne 28. 11. 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty.
Posouzení reklamy, propagace a souvisejících darů nebo reprezentace je individuální záležitostí u každého jednotlivého podnikatele. Jejich daňovou uznatelnost či naopak neuznatelnost je zapotřebí vždy posuzovat s ohledem na předmět činnosti podnikatele, počet a typ propagačních předmětů, příjemce reklamního předmětu nebo druh propagační akce. Pokud dáváte svým klientům či obchodním partnerům nějaké dárky nebo předměty, zbystřete pozornost a zamyslete se, zda máte tuto oblast ve svém podnikání správně daňově i účetně ošetřenou. Dnes Vám tedy prozradím pár slov o reklamních a propagačních předmětech do tzv. „limitu“.
Co se rozumí tímto „limitem“ u reklamních a propagačních předmětů? Je jím hodnota poskytovaného předmětu bez DPH, která nesmí překročit částku 500 Kč na kus a to jak z hlediska daně z příjmů, tak i daně z přidané hodnoty.
Z pohledu daně z příjmů se takový předmět nepovažuje za dar a je daňově účinným nákladem, pokud je však takový předmět opatřen Vaším jménem nebo Vaší ochrannou známkou a jeho hodnota bez DPH splňuje uvedený limit.
Zákon o dani z přidané hodnoty nepovažuje dodání propagačního předmětu v limitu za poskytnutí dárku pro účely podnikání, a tudíž není předmětem DPH a neaplikuje se žádná výstupní DPH. Přesto však podléhají takové propagační předměty podrobné evidenci. Jaké? Zeptejte se se svého daňového poradce.
V účetních předpisech nejsou reklamní a propagační předměty speciálně upraveny a lze při jejich vykazování v podvojném účetnictví použít Český účetní standard č. 019 a č. 017. Nicméně se doporučuje mít oblast poskytování reklamních a propagačních předmětů ošetřenou v interní směrnici. Též se na ně vztahuje povinnost inventarizace dle zákona o účetnictví.
V daňové evidenci se promítne pořízení reklamních předmětů do limitu v daňově účinných nákladech a lze též nárokovat nárok na odpočet DPH stejně jako při účtování v podvojném účetnictví. Též podléhají inventarizaci.
Rozdáváte vzorky pro testování a propagaci či dodáváte zboží za protislužbu v podobě reklamy? Poskytujete zboží v rámci prodejních akcí a věnujete někomu dary? O tom až příště v některém z mých dalších článků…
od Jitka Kučerová | 1. 8. 2017 | Daně
Pokud je Vaše odpověď na položenou otázku záporná nebo slyšíte pojem „daňová informační schránka“ poprvé, pak je tento článek určený právě Vám.
Co to je daňová informační schránka? Jsou to spis a osobní daňové účty daňového subjektu (tedy Vaše nebo Vaší firmy), které vede finanční úřad v elektronické podobě. POZOR! Není to však datová schránka, jak si někteří lidé myslí. Datová schránka se používá pro komunikaci nejen s finančním úřadem, ale i pro komunikaci s celou státní správou. Prostřednictvím daňové informační schránky však můžete kdykoliv získat informace z Vašeho spisu nebo z Vašeho osobního daňového účtu, ale nemůžete prostřednictvím daňové informační schránky komunikovat s finančním úřadem.
Jaké informace najdu v daňové informační schránce? Informace o daňovém subjektu vedené na finančních úřadech, registrace k daním, adresu Vašeho finančního úřadu, bankovní účty registrované u finančního úřadu, osoby, které mají přístup do daňové informační schránky. Cenné informace můžete čerpat z osobních účtů k jednotlivým daním, které platíte u jednotlivých finančních úřadů. A to kdykoliv a zdarma! V daňové informační schránce naleznete také svůj osobní daňový kalendář, který je sestaven Vám na míru podle Vaší daňové registrace. A poslední důležitou informací je i přehled písemností, které jste si vyměnili s finančním úřadem, ať jde o podaná přiznání a žádosti, ale i o platební výměry, výzvy a oznámení od finančního úřadu.
V čem mi daňová informační schránka pomůže? Prostřednictvím daňové informační schránky si můžete pravidelně kontrolovat stav daňových účtů vedených u finančních úřadů se svojí daňovou evidencí nebo účetnictvím. Dříve jste museli podávat písemnou žádost o výpis ze spisu nebo daňových účtů a zaplatit za tuto službu správní poplatek, ale nyní se můžete zdarma a kdykoliv podívat, jaké informace o Vás finanční úřad vede. Daňová informační schránka pomůže i Vašemu daňovému poradci, kterému můžete zřídit přístup a přenechat mu správu daňové informační schránky. Osobní daňový kalendář Vám připomene Vaše daňové povinnosti tak, že vždy podáte přiznání a hlášení a zaplatíte finančnímu úřadu včas.
Kde najdu právní úpravu daňové informační schránky? Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád nám přinesl v §69 a následujících právě tuto užitečnou novinku. Daňová informační schránka je zřízena na technickém zařízení finančního úřadu, pokud je k tomu finanční úřad vybaven. Je tedy zapotřebí se nejdříve zeptat na místně příslušném finančním úřadě (tj. finanční úřad, v jehož působnosti máte trvalé bydliště nebo sídlo firmy), zda Váš finanční úřad nabízí pro daňové poplatníky tuto službu. Pokud získáte kladnou odpověď, můžete přistoupit k zařízení daňové informační schránky.
Jak zřídím daňovou informační schránku? Pokud je Vaše společnost právnická osoba, která vzniká zápisem do obchodního rejstříku, je jí bezprostředně po jejím zápisu do obchodního rejstříku společně s datovou schránkou zřízena i daňová informační schránka. V tomto případě podáte na místně příslušný finanční úřad pouze „přihlášku k nahlížení do daňové informační schránky“, která musí být učiněna pouze elektronicky prostřednictvím daňového portálu (tj. elektronické služby Finanční správy České republiky).
Pokud jste fyzická osoba (občan), musíte nejprve podat „žádost o zřízení daňové informační schránky“ také pouze elektronicky prostřednictvím daňového portálu. Podání žádosti musí být ověřeno přihlášením do Vaší osobní datové schránky, kterou Vám zřídí bezplatně na počkání pobočka České pošty na přepážce Czech POINT po předložení dokladu totožnosti. Pro ověření můžete použít i Váš elektronický podpis, který Vám zřídí za poplatek certifikační autorita (např. Česká pošta na přepážce Czech POINT). Finanční úřad zřídí daňovou informační schránku do 15 dní od obdržení žádosti. Je nutné prostřednictvím daňového portálu podat také „přihlášku k nahlížení do daňové informační schránky“, jejíž podání musí být rovněž ověřeno přihlášením do Vaší osobní datové schránky nebo podepsané Vaším uznávaným elektronickým podpisem.
Po podání žádosti a přihlášky Vás místně příslušný finanční úřad vyrozumí o jejím zřízení i o přístupu. Do daňové informační schránky se přihlásíte na daňovém portálu v sekci „služby daňové informační schránky“.
Jak zruším daňovou informační schránku? Na daňovém portálu vyplníte „žádost o zrušení daňové informační schránky“ a podání ověříte přihlášením do osobní datové schránky nebo podepíšete svým uznávaným elektronickým podpisem. Ale věřte, že až si daňovou informační schránku vyzkoušíte, nebudete ji chtít už nikdy zrušit, protože je to velmi šikovná a užitečná věc.
Pokud si nevíte rady se zřízením daňové informační schránky, neváhejte kontaktovat svého daňového poradce nebo místně příslušný finanční úřad.
